Plamenný klan 1. Kapitola

1. října 2017 v 18:08 | Jantarová Hvězda |  *Plamenný klan*
Plamenný měsíc poskakoval po táboře. Měl radost. Byl šťastný. Ani nevěděl proč poskakoval po mýtině jako malé kotě. Prostě chtěl. Otáěeli se za ním válečníci, matky, ale dokonce i učedníci. Když v tom ho něco napadlo. Byl to dokonalý, válečnicky geniální a prospěšný plán. Hodlal ho prvést v noci a protože se stmívalo...

Listová letka uviděla, že její velitel vyskočil na skálu, proto se uchýlila k její špičce. Seděla důstojně a rovně. "Mám skvělý nápad!" Křikl Plamenný měsíc. "Zaútočíme na Jantarový klan!" Kočky si mezi sebou začaly šeptat. Zástupkyně Plamenného klanu, Listová letka je okřikla, ať jsou zticha.

"Kdy zaútočíme?" Ptal se se zvědavostí Leopardík. "Ty nepůjdeš prcku," prskl Plamenný měsíc, "zato ty ano." Stočil pohled k Větrné tlapce. Leopardík praštil tlapkou do kamínku vedle něj. Proč on nemůže? Život je tak nefér! "Hodíš se mezi koťata!" Procedil ještě Plamenný měsíc mezi zuby. "Jdeme!" Zavelel.

Kočičí tlapky dusaly a dopadaly na tvrdou zem. Ten zvuk Vánkovou tlapu uklidňoval. Trošku jí štvalo, že se nemůže ukázat její učedník v boji, ale nechtěla se postavit veliteli a navíc by mohl poslat do háje i ji. Toto bude její první boj a Vánková tlapa se už moc těší, a dokonce se i těšila, na její první válečnický boj. A teď ta chvíle nastane.

Větrná tlapka byla nervózní. Její tlapky dopadaly na travnatou zem snad nejtišeji z celé výpravy. Nechápala, proč nemohl Leopardík s ní, protože věděla, že Leopardík boje miluje, ale jí to bylo vcelku jedno, vcelku líto. Nevěděla co k Leopardíkovi cítí, takže se rozhodla, že o tom bude přemýšlet další den po boji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jizvička Jizvička | Web | 7. října 2017 v 7:52 | Reagovat

To nám to dobrodružství tedy pěkně začíná :D no jsem zvědavá jak to dopadne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama